Austrians, Sudeten Germans, or Czechs? Conflicting Identities of the Nobility in the First Half of the Twentieth-Century: The Example of the Hartig Family

Sudetonmeck lecht doposud nebyl vodborn literatue vnovn dostatek pozornosti. Postoje tto skupiny a jejich dvody ve sloitm obdob dvactho stolet se pitom asto liily od zstupc esk lechty. Jako pklad me poslouit hrabc rod Hartig ze severoesk Mimon. Clem studie je pedloit pohled na sudetonmeckou lechtu nezaten eskm nacionalistickm prizmatem povlen doby a spe piblit motivy jejho jednn ne toto jednn soudit. Na zklad dostupnch archivnch pramen je zde strun zachycena rodov historie Hartig vprvn polovin minulho stolet, sdrazem na vznamn historick udlosti, snimi se Hartigov snaili vyrovnat. Zsadnm pelomem pro n byl znik rakousko-uhersk monarchie a vznik eskoslovensk republiky vroce 1918, dle odstoupen eskoslovenskho pohrani hitlerovskmu Nmecku na podzim 1938 a poslze vroce 1945 obnoven eskoslovenska, jeho nacionln charakter stvrzovalo vysdlen velk vtiny nmeckch obyvatel. Autorka postupn vnuje pozornost nesnadn adaptaci Hartig na prvorepublikov pomry a pozemkov reform na jejich statcch, bhem n pili vmezivlenm obdob o vce ne tetinu majetku, rezervovanmu pizpsobovn nacistickmu reimu a nakonec marnmu sil o zchranu zbvajcho majetku a severoeskho domova Hartig vpovlen republice. Z provedenho vzkumu vyvozuje, e hlavn snahou Hartig bylo setrvat vMimoni i za cenu vysokch finannch aspoleenskch stupk. Bhem krtk doby si vytvoili siln vztah ke zdejmu sdlu, pestoe byli pyn na svj rakousk pvod a seskoslovenskm sttem se neidentifikovali. Tento jejich postoj se podle autorky neodvozoval od rodov tradice, nrodnostn identity i politickho smlen, ale pedevm od lsky kdomovu, pestoe vMimoni sdlili teprve druhou i tet generaci. Vynucen repatriaci do Rakouska se podrobili a po nkolikaletm sporu seskoslovenskmi povlenmi ady, kdy rozhodujcm argumentem byla jejich nmeck nrodnost deklarovan vmezivlench cenzech.