Obstructive sleep apnea

Obstrukn spnkov apnoe (OSA) je chronick onemocnn, jeho vskyt v populaci je udvn mezi 5 a 10 %. Vzhledem k vskytu i zdravotnm dsledkm pat mezi nejvznamnj poruchy spnku a bdn. Neosviv fragmentovan spnek kvli repetitivnm respiranm udlostem vede k cel ad dennch pznak vrazn ovlivujcch kvalitu ivota. Mezi hlavn rizikov faktory pat nadvha s obezitou, musk pohlav a stedn a vy vk. OSA je spojovna pedevm s kardiovaskulrnmi a metabolickmi (hlavn diabetes mellitus 2. typu) chorobami. Nelen OSA zvyuje u kardiovaskulrnch chorob riziko morbidity a mortality. OSA je nezvislm rizikovm faktorem pro rozvoj inzulinov rezistence, glukzov intolerance a DM2, zvyuje riziko vzniku cvnch mozkovch phod a dopravnch nehod. U vtiny pacient nen OSA diagnostikovna (80 % ppad). spn screening umouje vyhledat rizikov pacienty. Krom nutnho povdom o chorob jsou k dispozici validovan dotaznky (STOP-Bang) a screeningov metody. Diagnza je stanovovna hlavn pomoc polygrafickho eventuln polysomnografickho vyeten. Zkladn volbou lby stedn a tk OSA je terapie petlakem v dchacch cestch (PAP). Pi pravidelnm uvn byl prokzn protektivn efekt lby PAP na celkovou i kardiovaskulrn mortalitu.