Stalin's Prague Monument and Its Creator in French Literary Imagination / Elsa Triolet's Le Monument in Literary-Historical and Cultural-Political Context

Studie mapuje kulturn-politick pozad vzniku romnu Le Monument (Pomnk) francouzsk spisovatelky ruskho pvodu Elsy Trioletov (1896–1970). Toto dlo, poprv vydan vroce 1957 nakladatelstvm Gallimard, je zesk perspektivy pozoruhodn ztoho dvodu, e bylo inspirovno tragickm osudem eskho sochae Otakara vece (1892–1955), autora proslulho monumentlnho Stalinova pomnku na prask Letn. Autorka pedstavuje komplikovanou a nejednoznan itelnou osobnost Trioletov, ivotn a umleck partnerky bsnka Louise Aragona (1897–1982), snm nkolikrt navtvila povlen eskoslovensko, a pibliuje ambivalentn pijmn jejho dla ve zdejm prosted. Dle vnuje pozornost samotnmu romnu Monument, jeho obsahu, dilematm hlavnho hrdiny – sochae Lewky, francouzsk recepci romnu, vlastn autorin interpretaci dla, jako i jeho nejednoznan souvztanosti sdoktrnou socialistickho realismu, ovlivujc specifickm zpsobem adu levicovch umlc ve Francii. vahy o romnu Monument se odvjej svdomm umlecko-ideologickho kontextu tvorby francouzskch autor hlscch se ke komunistick stran, a u pmo jako jej lenov, nebo (jak tomu bylo vppad Trioletov) jej sympatizanti. Romn Monument zrove otevr dvee dalm tematickm prhledm. Ktm primrn pat historie samotnho – vroce 1955 svelkou pompou odhalenho a o sedm let pozdji mlenliv zdemolovanho – Stalinova pomnku a ivotn i umleck peripetie sochae Otakara vece, kter krtce po odhalen pomnku spchal sebevradu. Strun je rovn pojednno o dalch zpracovnch tohoto tmatu, a to literrnch (nejrozshleji vknize Rudly Cainera ulov Stalin zroku 2008, jmenovit zmnna je vak ada dalch prozaickch i bsnickch text, kter Stalinv pomnk i jeho autora pipomnaj), filmovch (televizn film Monstrum reisra a scenristy Viktora Polesnho na motivy Cainerovy knihy zroku 2017) i hudebnch (prask inscenace opery dn lovk skladatele Jiho Kadebka a libretist Kathariny Schmittov a Luke Jiiky zroku 2017, brnnsk proveden opery Monument skladatele a dirigenta Marka Ivanovie a libretisty a reisra Davida Radoka). Sromnem Elsy Trioletov vechna tato dla spojuje tma nesluitelnosti dikttu ideologie a politiky na stran jedn a umn a svobody tvrce na stran druh.