Thrombotic events in newborns

Úvod: TrombotickĂŠ příhody jsou v novorozeneckĂŠm věku relativně vzĂĄcnĂĄ onemocněnĂ­. VyskytujĂ­ se zpravidla jako komplikace jinĂŠho onemocněnĂ­ nebo jeho léčby, přičemĹž vĂ˝znamnĂ˝m rizikovĂ˝m faktorem jsou infekce, porodnĂ­ komplikace a zavedenĂ­ katĂŠtru do ĹžilnĂ­ho či tepennĂŠho řečiĹĄtě. SoučasnĂĄ doporučenĂ­ pro léčbu a profylaxi trombĂłz u dětĂ­ vychĂĄzejĂ­ z 9. konsenzu ACCP a aktuĂĄlnĂ­ch doporučenĂ­ ASH a ISTH. LĂŠkem volby jsou pro iniciĂĄlnĂ­ léčbu hepariny (nefrakcionovanĂ˝ heparin (UFH) a nĂ­zkomolekulĂĄrnĂ­ hepariny (LMWH)). Strategie léčby u novorozencĹŻ se v některĂ˝ch aspektech od léčby starĹĄĂ­ch dětĂ­ odliĹĄuje. Jde zejmĂŠna o vyĹĄĹĄĂ­ dĂĄvkovĂĄnĂ­ LMWH a rozdĂ­lnou dĂŠlku léčby. Soubor a metodika: Tato prĂĄce mapuje trombotickĂŠ příhody u dětĂ­ od narozenĂ­ do 28 dnĹŻ věku, kterĂŠ byly diagnostikovĂĄny a léčeny na novorozeneckĂ˝ch pracoviĹĄtĂ­ch ve spoluprĂĄci s OddělenĂ­m dětskĂŠ hematologie a biochemie FN Brno v letech 2011–2023. VĂ˝sledky: Ve sledovanĂŠm obdobĂ­ bylo pro trombotickou příhodu léčeno 19 dětĂ­ v novorozeneckĂŠm věku. V souboru je 11 chlapcĹŻ a 8 dĂ­vek o hmotnosti 780–4 600 g, jen čtyři děti byly nedonoĹĄenĂŠ (narozenĂŠ dříve neĹž v 37. tĂ˝dnu gravidity). TrombotickĂĄ příhoda byla diagnostikovĂĄna ve věku 0–22 dnĂ­. V naĹĄem souboru převaĹžujĂ­ ĹžilnĂ­ trombotickĂŠ příhody (84 %), nejčastěji trombĂłzy mozkovĂ˝ch splavĹŻ (42 %). Kromě jednĂŠ dĂ­vky byli vĹĄichni pacienti léčeni podĂĄvĂĄnĂ­m LMWH, zpravidla nejprve ve formě kontinuĂĄlnĂ­ infuze a nĂĄsledně byli převedeni na podkoĹžnĂ­ aplikaci. Jedna pacientka byla po iniciĂĄlnĂ­ léčbě LMWH léčena v rĂĄmci klinickĂŠ studie dabigatranem. MediĂĄn trvĂĄnĂ­ léčby byl 66 dnĹŻ, v rozmezĂ­ 0–105 dnĂ­. PlnĂŠ regrese trombotickĂ˝ch změn bylo dosaĹženo u 63 % pacientĹŻ, alespoň parciĂĄlnĂ­ regrese trombĂłzy pak u 84 %. Komplikace léčby jsme nezaznamenali, celkově byla léčba pacienty i rodiči dobře tolerovĂĄna. ZĂĄvěr: Diagnostika trombotickĂ˝ch příhod v novorozeneckĂŠm věku vyĹžaduje zkuĹĄenĂŠ personĂĄlnĂ­ obsazenĂ­, zĂĄzemĂ­ laboratoří a zobrazovacĂ­ch metod. Léčba těchto onemocněnĂ­ patří do rukou dětskĂŠho hematologa. LĂŠkem volby pro iniciĂĄlnĂ­ léčbu jsou v současnosti nĂ­zkomolekulĂĄrnĂ­ hepariny. SprĂĄvně zvolenĂĄ léčba vede spolu s řeĹĄenĂ­m obvykle přítomnĂŠho zĂĄkladnĂ­ho onemocněnĂ­ u větĹĄiny pacientĹŻ k regresi trombotickĂ˝ch změn bez dlouhodobĂ˝ch nĂĄsledkĹŻ.