(Pacing-induced cardiomyopathy)

StimulacĂ­ indukovanĂĄ kardiomyopatie (pacing-induced cardiomyopathy, PICM) nemĂĄ mezinĂĄrodně akceptovanou definici, obecně se ale pod tĂ­mto pojmem rozumĂ­ srdečnĂ­ selhĂĄnĂ­ s ejekčnĂ­ frakcĂ­ levĂŠ komory < 50 % a současně jejĂ­ redukce ≥ 10 % po implantaci kardiostimulĂĄtoru bez jinĂŠ příčiny. JednĂĄ se o komplikaci konvenčnĂ­ kardiostimulace, kterĂĄ je asociovĂĄna s vyĹĄĹĄĂ­ mortalitou z kardiovaskulĂĄrnĂ­ch příčin a ze vĹĄech příčin a častějĹĄĂ­ nutnostĂ­ hospitalizacĂ­. PodĂ­l komorovĂŠ stimulace, kterĂ˝ zvyĹĄuje riziko vzniku PICM, je > 20 %, nelze ale říct, Ĺže je niŞťí podĂ­l bezpečnĂ˝ nebo Ĺže vyĹĄĹĄĂ­ jednoznačně ĹĄkodĂ­. UĹž při indikaci k trvalĂŠ kardiostimulaci je nutnĂŠ identifikovat pacienty s vyĹĄĹĄĂ­m rizikem vzniku PICM a nabĂ­dnout jinĂŠ, (zatĂ­m) alternativnĂ­ metody stimulace. U pacientĹŻ s konvenčnĂ­ kardiostimulacĂ­ je nutnĂŠ optimalizovat programaci k potlačenĂ­ neŞådoucĂ­ komorovĂŠ stimulace s cĂ­lem co nejvĂ­ce snĂ­Ĺžit riziko vzniku PICM. V případě jiĹž rozvinutĂŠho PICM přichĂĄzĂ­ v Ăşvahu upgrade na srdečnĂ­ resynchronizačnĂ­ léčbu (CRT) nebo na stimulaci převodnĂ­ho systĂŠmu (CSP), přičemĹž je vhodnĂŠ vĂ˝kon provĂŠst s co nejkratĹĄĂ­m časovĂ˝m odstupem od rozpoznĂĄnĂ­ PICM. © 2024, ČKS.